O obci

Sama vesnička Srby leží v blízkosti úpatí Zelené Hory - v údolí líně tekoucí řeky Úslavy - mezi zalesněnými vrchy Štědrý, Doubravou a Chejlavou - uprostřed krásné a i v dnešní době téměř nedotčené přírody.
Její obyvatelé se ještě dnes mohou těšit ze všech přírodních krás, které jim okolí poskytuje a z čistého ovzduší zdejších hlubokých lesů. Je zde krásně a proto byl zdejší kraj také od dávných časů osídlen.
Je třeba vyjádřit vděčnost našim předkům za to, že se snažili od samých počátků zachytit jak samotnou výstavbu "gruntů", chalup a domků v naší obci, tak i jména stavitelů a posléze pak i jejich majitelů - a to vše doplnili dle možností i obrázky a dobovými fotografiemi. Naší povinností je tento jejich odkaz nejen chránit, ale i v něm pokračovat - a po příchodu nového tisíciletí jej uchovat pro naše potomky.
Když se rozhlédneme po naší obci, zjistíme, že spousta našich spoluobčanů - rodáků již nežije, a že na jejich místa nastoupili jejich synové a vnuci. Takový je však koloběh života. Ani některé domy již dnes neexistují ve své původní podobě a některé zanikly.
Některé jsou přestavěné a na místech jiných stojí nové.
Pro uchování povědomí o tom, co bylo, je však nutné znát historii a vést záznamy nejen o lidech a rodových liniích starousedlíků, ale i o jejich domech. Naše obec, byť nepatří zrovna k těm největším - si to určitě zaslouží. Historii netvoří jen lidé a jejich skutky, ale i věci, které je obklopují a které vytvořili svým umem a svýma rukama. Když se pak kolem sebe rozhlédneme, zjistíme, že se zdejší obyvatelé nemají zač stydět. V dnešní době je vesnička pěkná a upravená a většina domků je již vybavena všemi vymoženostmi, které si vyžaduje a zároveň i přináší současná doba a společnost. Naši předkové by již určitě mnohé nepoznali!
Občané v obci vytvořili společně mnoho nového a i na jejich domcích je znát, že se každý snaží, aby byl zrovna ten jeho nejlepší a nejhezčí !!
Tato druhá část obrazové kroniky obce Srby byla započata a vedena ode dne 3.ledna 2000 L.P.
Za pořízení fotografií do této kroniky patří poděkování panu Rudolfu Trhlíkovi a za textový doprovod panu Bohuslavu Matouškovi.